Průměrné hodnocení fotek v albu

Udělejte Vašemu zvířatku radost

Kdo by si nezamiloval hedvábný činčilí kožíšek, tak hustý a jemný. Díky němu byla činčila v přírodě lovena natolik, až se dostala na listinu ohrožených druhů CITES. Stala se tedy členkou „Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy”. Že je možné obdivovat její krásu, aniž by zahynula, zjistila veřejnost až ve 20. století. Oblíbenými domácími mazlíčky se však staly až poslední dobou. A to i pro alergiky! Hebká kožešinka je totiž natolik hustá, že v ní nežijí roztoči.

Ačkoli mluvíme o činčile jako o domácím mazlíčkovi, mazlivá zrovna není. Asi to bude pro Vás zklamání. Činčila ráda na povel přiběhne pro pamlsek, nechá se chytit do rukou, ale ihned začne přemýšlet, jak se z Vaší náruče vymanit. Navzdory tomu, že lidskou společnost nevyhledává, je činčila společenským tvorem. Není dobré, aby žila v samotě. Pokud chováte pouze jednu činčilu, ocení, když bude moci být v místnosti, ve které trávíte nejvíce času. Činčila dobře snáší ruch domácnosti, což je obrovská výhoda (například oproti králíkovi). Zvykne si na mytí nádobí, televizi i vysavač. Pokud byste chtěli činčile dopřát radost ze společnosti svého druhu, doporučuje se chovat dvě samice, pár, nebo skupinku o jednom samci a více samicích. Dva a více samců se obvykle špatně snáší.

Než si činčilu pořídíte, mějte na paměti, že jde o dlouhověké zvíře. V zajetí se průměrně dožívá 10-15 let. Při správné péči však trhne i psa a kočku. Může totiž dosáhnout věku i 22let.

Určitě přemýšlíte, jak svou činčilu ubytujete. Začnu informací, že činčila pochází z Jižní Ameriky, konkrétně z vysokohorských oblastí And na území státu Chile a Bolívie. Přirozené životní prostředí zvířete nám o jeho chovu vždy hodně napoví. Činčila ve volné přírodě žije v nehostinných, skalnatých oblastech. Proto nechovejte činčilu v teráriu ani akváriu, v nich se udržuje vlhko, na které je činčila velmi citlivá. Vlhkost vzduchu by rozhodně neměla přesáhnout 70%. Ideální je pro činčilu vzdušná klec o půdorysu minimálně 70x50cm a výšce 100cm a více. Činčila totiž velice ráda skáče z větve na větev, a tak velmi ocení vysokou klec s množstvím rafinovaných prolézaček. Snažte se, aby její klec byla co nejvíce členitá, nejlepší volbou jsou dřevěná patra a větve ovocných stromů. Na rozdíl od plastů působí příjemným dojmem a poslouží činčile k okusování.

Protože je činčila zvyklá na drsné podmínky, lze ji chovat i ve venkovním výběhu. Činčila je choulostivá, co se teploty týče. Vysoké teploty nad 30°C by ji mohly i zabít. Proto se striktně vyvarujte letnímu cestování s činčilou v autě! Jako vzorná chovná teplota se uvádí 10-15°C, kterou doma jen těžko udržíte. Činčila však přivykne i běžné pokojové teplotě, tedy kolem 21°C. Ať se rozhodnete ubytovat činčilu doma či venku, najděte pro ni místo bez průvanu, bez deště, bez přímých slunečních paprsků a bez blízké přítomnosti topení.

Činčila je velmi aktivní noční tvor. Pokud jím nejste i Vy, není moudré umisťovat její klec do ložnice. Tento chundelatý hlodavec má skutečně rád pohyb. I velká klec se stane pro činčilu vězením, pokud jí nedopřejete větší volnost. Večerní proběhnutí po bytě jí udělá nesmírnou radost. Samozřejmě odstraňte vše, čím by si mohla ublížit (kabely, jedovaté květiny,…) a nenechávejte ji bez dozoru, ráda se pustí do nábytku. S noční aktivitou činčily jsou spojená i další chovatelská pravidla. Po setmění například nastává dokonalý čas pro krmení.

Činčila je býložravec. A tak, stejně jako pro všechny býložravce platí, že i ona musí neustále přijímat potravu. Proto nedovolte, aby se ocitla bez potravy, konkrétně bez sena. Seno tvoří základ jejího jídelníčku. V chovatelských potřebách jsou dostání speciální krmiva pro činčily, která jsou dobrá jako doplněk stravy, nikoli jako hlavní složka. Rozhodně se vyvarujte lákavým, pestrým směsím, ze kterých si činčila (nebo jakýkoli jiný hlodavec) vybere pouze to, co jí chutná. Navíc jsou tato krmiva často doslazována (jako kulička na tomto snímku). Touto nevhodnou stravou dosáhnete leda nevyváženosti stravy Vaší činčily a následných zdravotních problémů. Trávicí trakt činčily je přizpůsoben suché potravě. Proto dejte pozor na šťavnaté plody aj. Větší množství ovoce, zeleniny nebo různých trav jí může přivodit nemalé bolesti, dokonce i zauzlení střev, při kterém dochází k přímému ohrožení života. Mnohem vhodnější laskominou jsou sušené plody jako křížaly, sušené bylinky,.. činčily přímo milují sušené šípky. Ale pamatujte! S pamlsky to nesmíte přehánět, ať je činčila jakkoli roztomilá :)

Zdroj: foto: pixabay.com, wikipedia.org, autor článku: Diana Michalová

Klíčová slova: činčila


Poprvé na Zoologeru?